Kristýna Tulachová

Ahoj, tak zrcadlovka už je doma, zatím s ní jen zkouším blbosti, ale baví mě to a jen vymýšlím, o čem mám napsat. Mám připravenou sérii článků o tom, jak se přihlásit do agentury, kde měřit míry, jak mají správně vypadat polaroidy apod. Zajímalo by vás to?
Jinak za malou chvilku konečně vyrážím k Leonce. Pokud vás tedy něco zajímá, tak už se můžete ptát u mě na asku, stačí do závorky třeba napsat, že je to pro Leu.

Do Vánoc se tu už moc článků asi neobjeví, za to se omlouvám, ale pak už mám něco připravené. Za tak krátkou dobu se toho stalo hodně. Ve škole mi bylo povoleno někam odjet, takže se začíná řešit, do které země se podívám jako první. Co myslíte - Asie nebo Evropa?
V sobotu jsem byla na castingu pro přehlídku Terezy Maxové, vybrali mě, v neděli jsem měla fitting a v pondělí byla samotná přehlídka. Byla jsem všude se Zuzkou, se kterou jsme se seznámily minulý rok přesně na téhle akci a pokud si to pamatujete, objevil se o tom i článek tady na blogu. Vážně ho mám tak dlouho a neudělala jsem tu vůbec nic? Charitativní přehlídku jste mohli sledovat online, jen jsem to nestihla napsat dřív. Koukal jste někdo?

Abych začala, tohle není článek, který by asi jakkoliv zapadal do tématu mého blogu. Komu se nechce číst nic dlouhého, tak už asi může přestat a počkat si, až budu mít konečně příležitost napsat něco smysluplného.

Snad každý den se mě na asku někdo zeptá, kdy bude článek nebo video. Už mě na to nebaví odpovídat. Proč?! Vždycky napíšu, že nevim. Možná je to otravný, ale nechci to každému vysvětlovat znovu a znovu. Ani si nejsem jistá odpovědí. Jsem perfekcionistka a po pravdě chci říct, že s tím, co vám tu ukazuji na blogu, nejsem ani trochu spokojená. Vážně se chcete koukat na ty fotky focené iPhonem, jejichž kvalita je podle mě otřesná? Chcete si číst články, kde někdy píšu podle mě blbosti? Píšu to teď sem tak nějak až moc spisovně a vůbec se to k tomu nehodí, protože jsem naštvaná. Naštvaná na sebe, na všechno kolem. Chci sem dávat kvalitní fotky, bez nich mi tohle přijde o ničem a skoro o ničem nemůžu bez fotek psát. Počítala jsem s foťákem minulé Vánoce, ale lidem se nedá věřit. Díky. Jo, je mi až moc líto mých peněz na to, abych si kupovala foťák, tak uvidíme tenhle prosinec, když je to zase slíbené. Jenže snad každý ví, že existuje slovo slíbené a ,,slíbené''. A asi je jasné, že ta druhá varianta je častější.
Co se týče videí je problém s kvalitou to samé jako u fotek k článkům. Taky se mi nechtějí točit občas ty moje názory. Buď je to téma o ničem, nebo mi pak nějaký ,,chytrák'' moje názory vyvrací. Nemusíte se rozčilovat nad tím, co řeknu. Já tyhle věci, o kterých mluvím, chápu takhle a mám na ně svůj vlastní názor. Já nikdy nikomu neříkám, aby přestal něco dělat. Nikdy se nesnažím nikoho napravovat a hrát si na hrdinu. Já čekám, až si člověk uvědomí, že třeba dělá chybu, až mu to jeho chyby samy ukážou nebo až na ně doplatí. Můj život to není a já si ho nebudu kazit. Pro někoho je zkažený život tím, že musí chodit denně do práce. Pro mě zkažený život představuje pití alkoholu, nicnedělání a domácí práce s dětmi na krku. Vím, že někdo nemá sám sebe tak pod kontrolou, aby dokázal vyjádřit svůj názor slušně, ale tyhle komentáře mě opravdu nezajímají a přijde mi, že daný člověk ukazuje jen na svojí slabost, neschopnost.

Jestli někoho zajímá, co jsem dělala ... Byla jsem líná, líná, strašně líná a hrozně mě to štve. Vždycky koncem každých prázdnin mám tak špatný pocit, když se ohlédnu za tím, co jsem udělala a nikdy toho není tolik, kolik bych chtěla. Mrzí mě i čas strávený nad tímhle článkem, protože nevím, jestli má nějaký význam se zase za něco omlouvat, i když vlastně není za co. Neberu blog jako povinnost, ale jako něco, co mě baví. Chci přiblížit to, jak probíhají castingy, jak probíhá focení, přehlídka, občas ukázat outfit a nějaké články kolem toho. Nevím, proč si často někdo u blogerek stěžuje, že nepřispívají často apod. U blogu jde podle mého především o kvalitu a ne o to, kolik článků tu bude.

S blogem určitě nekončím. Mám naplánovaných hodně článků, až budu mít foťák, tak to se mnou doufám ještě do Vánoc přežijete. Kdyby se náhodou ukázalo, že to byl jen ,,slib'', ale teď už snad nebude, tak si foťák stejně koupím za svoje peníze. Ano, mám svoje peníze hodně ráda, ale neznamená to, že bych nerada něco někomu dávala, to ne.
Uuu, je mi líp. Jestli to někde nedává smysl, tak pardooon a díky, že jsem to mohla někam napsat, i když to zdaleka není všechno. Nechci, aby to tu byl nějaký můj deník.     

Koukám do diáře, že už to budou dva týdny, co jsem nic nenapsala. Zapomínám, kolikátého je a jestli je víkend nebo školní den. Každopádně toho je hodně.

Minulý čtvrtek jsem mohla být součástí téhle skvělé bublinkové akce, která se odehrávala z velké části u nádherné květiny od Any Tzarev, která cestuje po celém světě a nyní jí můžeme obdivovat právě tady, v Praze u Národního divadla. Byl to úžasný den a chtěla bych poděkovat hlavně Leonce a všem, kteří mi umožnili se jí zúčastnit. Jsem ráda, že jsem mohla poznat nové lidí. Více můžete vidět na worn.cz a samozřejmě u holek - Beáty, Beccy, Leonky, Johanky, Martiny a Paulíny.

Efektivní. Tohle slovo už nikdy nebude mít po dvou dnech s Leonkou ten samý význam jako dřív. Bylo to super a už se těším, až se zase uvidíme. Díky ní vznikly i tyhle úžasné fotky. Měla jsem možnost zúčastnit se akce s Bohemic, na které jsem potkala nové lidi, které jsem dřív neznala, a blogerky, které mám tak ráda, byl to nezapomenutelný zážitek, za který jí moc děkuji, ale víc povím až příště.

Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozvala, ale neměla jsem počítač.
Poprvé na blogu se tu objevuje giveaway, tak jsem zvědavá, jak to ve spolupráci s Persunmall dopadne.

Z prázdnin jsem zatím pořád zklamaná a doufám, že se to zlepší, jinak zhynu ve svých katakombách. Nemůžu se dívat na to neletní počasí venku, zatáhla jsem žaluzie, zavřela dveře a plánuji asi nesplnitelné. Nikdo nehraje mojí hru, je asi moc složitá. Nálada se podepisuje i na fotkách dnešního outfitu, který se fotil v garáži. Tu mám spojenou s hororovými filmy, na které nedám dopustit.

Přehlídka Couleur des Fleurs Jakuba Polanky, kterou jsem šla minulý čtvrtek na Malé Straně, byla inspirována květinami. Hedvábné šaty byly prezentovány dost netradičně. To vše hlavně díky stolu, který tvořil součást mola a na kterém do šatu začal foukat vítr. Kolem něj postupně zasedlo nás všech dvanáct. Celou tu dobu tam také byl samotný Jakub Polanka, ale nikdo to až do poslední schvíle nevěděl.

Snad každá z nás aspoň jednou zatoužila po tom, aby se stala modelkou. Některé se to podařilo, některé ne. Být modelkou ale neznamená jen fotit a procházet se po přehlídkovém mole. Musíš vědět, že modelkou opravdu chceš být a že jsi ochotná něco pro to udělat. Na castinzích budeš často odmítána, důležité je, aby sis hlídala svůj vzhled, dokázala do toho investovat peníze i čas a učit se cizí jazyky.

Na YouTube je opět nové video. Tentokrát o tom, co mám ve skříni. Plánuji už zase daší videa, prtože mě to vážně chytlo, tak doufám, že vás baví. Můžete mi samozřejmě pořád psát, o čem byste chtěli další video.

Ještě jednou bych chtěla poděkovat Tess za to, co o mně napsala. Díky, díky, díky.

Zítra přidám článek o modelingu, ve kterém jsou zahrnuty různé pojmy, se kterými se můžete setkat, jak to chodí v zahraničí apod., protože jste se mě na to na asku dost často ptali.

Ano, konečně mě můžete najít i na Instagramu. Pořád všechchno fotím, takže si myslím, že o fotky tam nebude nouze, tak mě můžete začít sledovat. Ve čtvrtek jsem si koupila nový iPhone, nad kterým jsem už dřív přemýšlela.

12.května mi končí roční smlouva s agenturou Czechoslovak models. Uteklo to neskutečně rychle, poznala jsem spoustu nových lidí, naučila se nové věci a mám nezapomenutelné zážitky. U téhle agentury jsem neskutečně spokojená, takže už teď je jisté, že tam budu minimálně další tři roky. Rozhodla jsem se, že tuhle dobu u agentury shrnu v jednom článku.

Povedlo se mi Niku přemluvit, abychom natočily to video. Nevím, jestli bude bavit vás všechny, protože jsem to pojala tak trošku jinak. Nechtěla jsem o ní mluvit, jelikož to už jsem udělala na asku, ale aspoň mě poznáte i z další stránky (té vaječné).

Dneska jsem natočila svoje první New in video, na které už se můžete kouknout na mém YouTube. Moc jsem nevěděla, co k těm věcem mám říkat, tak by mě zajímalo, co byste o nich chtěli vědět příště (teda pokud budete vůbec další new in chtít vidět)

Na YouTube jsem přidala nové video, kde se můžete kouknout, co nosím denně v kabelce. Je lepší koukat HD, pokud vám to počítač umožňuje.

Vzpomínáte, jak jsem psala o tom castingu pro nějakého pána, který pořádá přehlídky v zahraničí? Jmenuje se Mamady Sissoko (agentura Sissoko) a pořádá různé show a showroomy pro Adidas. To jsem vůbec nevěděla, když jsem na castingu byla a už vůbec jsem nevěděla, že jsem se mu líbila a vybral si mě! Byla jsem hodně překvapená, když mi ve čtvrtek volali, že v pátek jedu do Norimberku.

Tenhle týden začínal vážně neskutečně nudně. V pondělí test, pak obvyklý trénink a učení. Úterý bylo vlastně stejné - jen to byl test z biologie a místo tréninku jsem kupovala krmení pro svou ZOO. Středa opět strávená ve škole. Vyzkoušela mě z mluvního cvičení a byla jsem pochválena, takže mi něco aspoň trošku zvedlo náladu. Na kurzech kresby jsem si pekelně pokazila své dílo, takže bych středu přirovnala k těm předchozím dnům. Všechno bylo asi tím, že Eliška je nemocná a nechodí do školy, bez ní nemám co dělat.

Ve čtvrtek jsem fotila s jedním francouzským fotografem - Fabrice Meuwissen. Zatím mi poslali jen fotky z backstage. Výsledné by měly být co nejdříve. :-) Pak napíšu, jak vše probíhalo. :-)