Letošní prázdniny utíkají závratnou rychlostí a to mám ještě tolik plánů. O knížce Cabin Porn jsem se už zmiňovala v článku s tipy na knihy. Od prvního přečtení jsem věděla, že chci ta místa vidět a tenhle týden jsem jedno konečně navštívila. Pořádně jsem ještě ani neusnula a už jsem ve 4 ráno vstávala, abych vyzvedla Andy, a cesta do Bavorska mohla začít. 

Kousek od našeho cíle leží ještě Orlí hnízdo, a tak naše první kroky směřovaly tam. Překvapení číslo jedna: výstup na Orlí hnízdo trvá 4 hodiny. To nám samozřejmě nehrálo úplně do karet, a proto jsme si zaplatily autobus a za 20 minut jsme stály před dlouhým černým tunelem. Ten vedl do kruhové místnosti s kopulí a výtahem. Vyvezl nás do samotné budovy, kde... překvapivě vůbec nic nebylo. Obešly jsme si okolí, kochaly se nádhernými výhledy a dolů k autobsům jsme se vydaly raději už po svých než výtahem. Potkaly jsme na úzké cestičce výpravu německých vojáků. Prý jsme se pro ně staly novou motivací a dostalo se nám spousty pozornosti. Hurá poprvé... Dole pod horou jsme si daly v restauraci jídlo a posilněny vyrazily směrem k jezerům. 

Chata leží na Obersee, kam jsme měly v plánu dojít pěšky, ale po úmorné cestě ve vedru po břehu Königsee a zjištění, že zbývá 8km (vzdušnou čarou samozřejmě) a ne moc času, jsme se musely otočit a jít zpátky. Loďou z půjčovny bychom se tam taky nestačily dostat, a tak nezbývalo nic jiného, než si zaplatit celkem drahý převoz lodí. Hodinová cesta začala nádherně, klidné jezero, svit slunce, ale asi v půlce cesty se změnila v peklo. Znenadání přišla obří bouře, loď se houpala, ulétaly nám záchranné kruhy, musely se vypnout motory. Hurá podruhé... a já už si myslela, že konečně jednou zažiju klidnou plavbu. Dorazily jsme do přístavu Salet, kde jsme musely vystoupit ze sucha do toho lijáku. Druhá strana mola byla přecpaná lidmi, kteří se chtěli dostat co nejrychleji pryč, a fronta pokračovala za molo a mnohem mnohem dál. Utíkali před smrští deště, i přestože měli bundy a plášťenky. My neměly nic, deštník ležel v autě několik kilometrů od nás přes vodu, bundy jsme si ani nebraly a obě jsme měly šaty. Chatičku jsme si ale nemohly nechat ujít, a tak jsme hrdě vystoupily jako první a plny odhodlání se vydaly na cestu. Nekoukala jsem, kdo tu vlnu rozpoutal, ale někdo z fronty lidí čekajících na zpáteční loď začal tleskat, další pískat a přidávali se další. Mohl ten den být ještě divnější? Nemyslím si. Hurá potřetí... Do čtvrt hodiny jsme, i když celé promoklé, stály před chatou. Všechna ta zima a déšť za to stál! Rozhodně. Dlouhou dobu jsem neviděla tak krásné místo. Nikomu se tam kvůli počasí asi nechtělo, a tak jsme ho měly jen a jen pro sebe. Krása, krása, krása. Rozhodně bych se tam chtěla podívat znovu a tohle místo můžu jednoznačně doporučit. Stojí to za to. 

Teď je mým cílem vysněný Island, ale je s tím spojeno už tolik komplikací, že začínám pochybovat a říkat si, že mi snad nějaký osud něco naznačuje, haha. 

Jak si užíváte prázdniny? Kam cestujete vy?   

Facebook | YouTube | Instagram | ASK