V první polovině srpna jsem odletěla na Island, najít klid a studovat. Jednu noc jsem strávila v Reykjavíku a ranním (doslova otřesným) letem se dopravila do západních fjordů, kde jsem se učila islandsky. Nikdy předtím jsem se vlastně s islandštinou nesetkala a o to zajímavější to bylo. Jelikož jde o germánský jazyk, najde se tam spousta povědomých slov, ale výslovnost je někdy celkem oříšek. V každém případě mě tenhle jazyk zaujal natolik, že jsem se ho rozhodla učit i ve škole. Popravdě si nejsem úplně jistá, jestli ho někdy naplno využiju (a jestli se ho někdy vůbec pořádně naučím), ale minimálně budu mít zase o něco širší vhled do tohohle jazykového světa.
Po návratu zpátky do Reykjavíku mě čekala výzva. 8 dní v malém pokoji se třemi dalšími lidmi. Nakonec to nebylo tak zlé (se špunty v uších). V tu dobu probíhaly orientační dny na univerzitě, takže jsem měla možnost poznat další studenty a domluvit si první roadtrip. Než jsem se na něj vydala, musela jsem se ještě dvakrát stěhovat. Teď už jsem ale konečně na koleji.
Co se týče roadtripu, chtěla jsem se před začátkem semestru podívat na místa dál od Reykjavíku, která jsem ještě neviděla (hlavně Jökulsárlón a Vatnajökulsþjóðgarður). A vyšlo to. Dokonce bylo i nádherné počasí a ani jeden den nijak výrazně nepršelo.
1. září jsem poprvé v životě viděla polární záři. Den nato začal semestr. 30 kreditů, které potřebuji, tu mám za 3 kurzy. Zvolila jsem si Second Language Research, Languages and Culture a Self Study in Icelandic. Zatím jsem spokojená. Vyhovuje mi, že většinu práce musí udělat člověk sám doma, ve škole se spíše jen uvádí do problematiky a diskutuje o už přečteném materiálu.
12. září jsem tu oslavila narozeniny. Minulý rok byl tohle můj plán, který nevyšel. Takže konečně jsem se dočkala. A bylo to zvláštní. Haha. Fakt super.
Abych nezapomněla, musím tu do nebes vychválit, jak to tu vypadá. Nádherný kampus, budova fakulty je naprosto geniální, a kdyby byty v Praze vypadaly jako tyhle koleje, s radostí se nastěhuju! Ale abych jen nechválila, velkým mínusem je zdejší počastí, zvlášť když přijedete špatně vybavení. Nebo takhle: když přijedete dobře vybavení, ale vybavení se vám zničí během prvních dvou týdnů. Mých pár smolných příhod mě přivedlo k myšlence, že bych vlastně taky možná mohla přispět do podcastového svět svým malým dílem.
Co myslíte? Poslouchal by někdo o tom, jak mi nateklo do bot?